Tipy pro zvýšení úrody na vaší zahradě

Chcete-li dosáhnout vyšších výnosů pěstovaných plodin, zlepšete půdní vlastnosti své zahrady. Počítejte ale s tím, že se jedná o dlouhodobý proces a pouhé zapravování kompostu nestačí.

Dříve než se pustíte do práce, seznamte se se strukturou půdy, která na vaší zahradě je. Na základě těchto poznatků vylepšíte její vlastnosti pomocí několika procesů, v nichž hlavní roli sehrají organické materiály.

Půda musí dýchat

Vzduch je životně důležitý pro činnost půdních organizmů. Škraloup, který se vytváří po déletrvajících deštích, rozrušte pomocí ruční plečky. Jedině tak zajistíte čilý ruch pod povrchem země.


Čím více je půda porézní, tím lepší je její provzdušnění. Například na kamenitých strukturách prospívá většina zeleniny bez problémů, protože látková výměna zde probíhá správným způsobem. Jiné je to v případě jílovitých půd.

Péče musí odpovídat konkrétním podmínkám

Lehké písčité půdy snadno mechanicky zpracujete rýčem i mechanizací. Jejich nevýhodou je značná poréznost, rychle vysychají. Abyste tyto struktury zhutnili, každoročně přidávejte kompost a zelené hnojení. Při pěstování náročných plodin použijte černou mulčovací fólii, která zabrání výkyvům teplot, rychlému odpaření vody a odplavení živin.

Z pěstitelského hlediska jsou nejvhodnější hlinité, středně těžké půdy. Obsahují větší procento jílu, takže odpaření a odtok vody je pozvolný. Dobře shromažďují živiny. Tento druh půd poskytuje rostlinám ideální podmínky pro vegetaci, čímž podporuje vysoké výnosy.

Nezapomínejte na pravidelnou obdělávku – na jaře kypřením, na podzim důkladným zrytím. Pro zúrodnění využijte proleželého kompostu, chlévského hnoje a nasekané trávy. Hořčice, jetel nebo řepka poslouží jako vynikající zelené hnojení.

I jílovité půdy mohou být úrodné

Nejhorší práce je s těžkými, jílovitými půdami. Při dešti se mění na blátivou hmotu, po vyschnutí jsou naopak prakticky nezpracovatelné. Tam, kde zůstávají stále zamokřené (indikátorem je přeslička rolní), položte drenážní systém pro odvod přebytečné vlhkosti. Těžké půdy každý rok na podzim zryjte, přidejte zelené hnojení a použijte kompost. Zarývejte co možná největší množství organických odpadů ze zahrady (trávu, listí, nadrobno nasekané větvičky), přitom strukturu co nejvíce rozrušte, aby došlo k jejímu provzdušnění.

V jarním období využijte ke kypření rotavátor s kopinatými noži. Před kypřením na plochu rozhoďte několikacenti­metrovou vrstvu prosetého kompostu. Po jeho zapravení se začne obnovovat biologická rovnováha v půdě a na úrodě to bude znát. Pokud potřebujete plochu povápnit (když je půda kyselá), použijte pálené vápno.

Rytí a kypření základem úspěchu

Pro dobrou kondici půdy pravidelně kypřete během vegetačního období okolí rostlin. Tato technika kultivace pomáhá v lehkých a středně těžkých půdách zadržovat vlhkost, v jílovkách pomáhá s přívodem vzduchu k půdním organizmům. Při rytí se rozruší škraloup, jednotlivé vrstvy ornice se důkladně promíchají a aktivuje se v nich mikrobiální život. Po několika letech této usilovné práce uvidíte, jak se kondice půdy v zahradě zlepší.

Zdroj:abeceda­zahrady.dama.cz/cla­nek/ctyri-tipy-pro-zvyseni-urody

Žádný komentář

Komentář můžete přidat pomocí formuláře níže!


Přidat komentář